5. 10. 2014
Základem kvality života ve městě je kvalitní veřejný prostor, a to především veřejná prostranství tvořící podstatnou část životního prostředí člověka ve městě. Jak však má takový veřejný prostor vypadat a čím být naplněn? A jak jej můžeme vytvářet a ovlivňovat?
Pokud si představíme jakékoliv město, které nás zaujalo svou přívětivostí a příjemnou atmosférou, obvykle si uvědomíme, že nejvíce na nás nezapůsobily výjimečné domy, turisticky nejvyhledávanější místa, ale běžný a všední život na náměstích, v parcích a ulicích. Dlouho se mělo za to, že bohatý život mezi budovami je výsadou některých národů a jsou podmíněny klimatickými podmínkami. Přemýšlení o veřejném prostoru se redukovalo na řešení bezpečného a rychlého způsobu dopravy z jednoho místa na druhé či naopak vytváření míst pro nerušenou rekreaci mimo hlavní veřejná prostranství. Jak ale ukázaly příklady z mnoha metropolí i menších měst (v této souvislosti bývá v našem kontextu nejčastěji poukazováno na řešení veřejného prostoru v Kodani a Vídni), hlavní otázkou není, jak je dobře řešený veřejný prostor uspořádán, ale jak má být chápán a využíván.
Veřejná prostranství musí být aktivní. Sebekrásněji řešené náměstí či ulice přispívají málo ke kvalitě života ve městě, pokud po většinu dne zejí prázdnotou či naopak slouží jen coby dopravní koridor. Tím nejdůležitějším faktorem jsou pobytové kvality místa. Tedy to, aby do nich člověk měl nejen proč přicházet, ale zároveň se zde mohl zastavovat, zdržovat, setkávat se – pobývat. Dánský architekt a urbanista Jan Gehl, závěry jehož mnoha desítek let výzkumů i praktických návrhů jsou celosvětově velmi uznávané, poukazuje na to, že jsou to právě a jen lidé a lidské aktivity, které do veřejných prostorů další lidi přitahují. Veřejná prostranství, i ta méně významná, se díky tomu stávají arenou pro každodenní život plnou probíhajících plánovaných i neplánovaných činností. Místy, kterými je možno nejen rychle projít, ale zároveň i něco prožít, s někým se setkat, zastavit se, navazovat kontakty.
Vytváření aktivních prostranství je úkolem nejen pro architekty a urbanisty, kteří dokáží pobytově příjemné veřejné prostory řešit, ale zároveň je hodně ovlivňováno i dlouhodobějšími rozhodnutími ze strany politiků a úředníků. Existuje mnoho příkladů z poslední doby, kdy politické rozhodnutí vydávající se za pozitivní ve svém důsledku znamenalo vylidnění veřejných prostranství. Dříve živá centra měst se stala po většinu doby prázdnými, méně příjemnými a pocitově méně bezpečnými. Skutečný veřejný prostor se všemi jeho aspekty byl nahrazen veřejným prostorem zdánlivým, který je podřízen obchodním zájmům vlastníků a škála veřejných aktivit je v něm značně redukována.
V kvalitním městě se kvalitně žije. Aktivní veřejný prostor, ve kterém se může odehrávat bohatý a smysluplný každodenní život, je proto tím nejpodstatnějším. Každé rozhodnutí týkající se města by mělo být činěno tak, aby vedlo ke zlepšení kvality veřejného prostoru.
Tisková zpráva ZO SZ Nový Jičín, Martin Rosa, architekt (rosa@mrva.net), 5.10.2014