10. 3. 2021
Milí Novojičíňáci,
z COVIDU jsem již stejně unavený a otrávený, jako Vy. Štve mě, že ani když celé zemi teče do bot, se zástupci parlamentních stran mezi sebou nemohou aspoň na pár týdnů přestat handrkovat. Vadí mi, že vláda mění opatření ze dne na den, často slibuje nesplnitelné a následně to popře a někteří její členové se ani nechovají podle vlastních nařízení.
Trápí mě, že děti nemohou chodit do škol a užívat si svá nejradostnější léta se svými vrstevníky. Mrzí mě, že se úplně zastavil kulturní a společenský život a že s příbuznými a kamarády se potkáváme jen velmi složitě, pokud vůbec. A je mi moc líto, že někteří živnostníci bojují o přežití a že lidé přicházejí o práci. Je to úmorné a trvá to už dlouho. Místo světla na konci tunelu navíc stoupají počty nakažených i hospitalizovaných a objevují se nové odolnější mutace koronaviru.
Je těžké v tuto chvíli napsat něco povzbuzujícího. Všichni toho již máme „plné kecky“. V situaci, kdy téměř polovina obyvatel nebere epidemii jako hrozbu, by možná bylo lepší nepsat nic, protože cokoliv v této souvislosti vnímáno kontroverzně a určitě to někoho naštve. Jenže taky vím, že v nejvíce postižených okresech roste úmrtnost, nemocnice se rychle plní. A tak se o to alespoň pokusím.
Nyní víc než kdy dřív skutečně záleží na každém z nás. Všude kolem sebe vidím, jak jsou lidé mezi sebou solidární – pomáhají svým sousedům a nabízejí svou dobrovolnickou pomoc nemocnicím. Zdravotníci pracují do vyčerpání, protože ví, že každý pacient nese svůj jedinečný příběh. A solidárnost překračuje i hranice. Francie nám půjčila sto tisíc ampulí očkovacích látek, ostatní státy dávají k dispozici své nemocnice.
Přidejme se k této vlně solidarity a ohleduplnosti. Současná nařízení, kdy nakupovat můžeme pouze v našem okresu a na vycházku si zajít dokonce jen v katastru obce, nám možná připadají přitažená za vlasy. Jejich smyslem nejspíš je, abychom zůstali rovnoměrně rozmístění v rámci celé republiky a jednak tak zamezili nadměrné koncentraci lidí na oblíbených výletních lokalitách a jednak rychlejšímu přenášení viru na větší vzdálenosti. Účelem určitě není někoho popotahovat za to, že v přírodě přejde na území sousedního města či vesnice.
Nechci Vám radit, jak se máte chovat a jaká pravidla dodržovat – takových výzev už jste slyšeli tisíce. Chápu i Vás, kteří s různými opatřeními nesouhlasíte. Člověk je sociální tvor a málokdo z nás to vydrží. Já věřím v lidi a myslím, že nám všem bohatě postačí chovat se „rozumně“ a ohleduplně k ostatním. Nasadit si respirátor, pokud jsme na místě, kde je velké množství lidí, ale povolit si jej pod bradu, pokud široko daleko nemohu nikoho ohrozit. Jít se projít +/- v okolí svého bydliště, ale nejezdit minimálně po tři týdny na výlet Pustevny.
Zkusme se tedy chovat ohleduplně ke svému okolí. Každý podle svého vlastního uvážení a podle vlastních možností – i my politici jsme v tom s Vámi a jsme tu pro Vás. A kdo můžete pomoci i aktivně, tím lépe.
Děkuji Vám!
Ondřej Syrovátka, místostarosta Nového Jičína