15. 3. 2014

Petr Orel, předseda ZO SZ Nový Jičín

Několik desítek let se zabývám problematikou ochrany přírody a krajiny, v posledním období pak spíše výhradně druhovou ochranou živočichů. Nicméně ochrana živočišných či rostlinných druhů samozřejmě přímo souvisí se stavem naší přírody a krajiny a tak jsem i do této problematiky logicky neustále vtahován.

Díky našemu projektu „Návrat orla skalního do ČR“, jehož hlavním cílem, který se mimochodem daří naplňovat, je obnovit hnízdní populaci orlů skalních (tato byla v českých zemích vyhubena někdy na přelomu 19. a 20. století), jsem se dostal do Vojenského újezdu Libavá. Musím konstatovat, že pokud jde o hodnocení aspektů stavu zdejší přírody, tak se jedná o zcela unikátní ekosystémy, které plně snesou srovnání s vyhlášenými maloplošnými chráněnými územími a v mnohém je i předčí. Dle mého soudu je toto území z pohledu stavu ekosystémů, stavu krajiny a bohatství biodiverzity cennější než většina vyhlášených velkoplošných chráněných území v ČR (národní parky, chráněné krajinné oblasti). Uvedu dva příklady z oboru mi nejbližšího, ornitologie: toto území si vybral k zahnízdění právě orel skalní (po více než 100 letech zde v loňském roce úspěšně vyhnízdil) a najdete zde jednu z posledních populací tetřívka obecného v ČR. Jsme s kolegy toho názoru, že rozhodujícím faktorem v těchto souvislostech je klid v tomto území. Je zde jenom velmi omezený pohyb lidí a ten se bohužel nedá v současné době zajistit ani v chráněných územích ( CHÚ). Legislativa neumožňuje operativně, na určitou dobu, uzavřít z důvodu ochrany přírody zájmové území, což je velký problém současné ochrany přírody a krajiny. A v tomto smyslu je nutná novelizace zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Současný trend otevření velkoplošných CHÚ lidem má smysl, pokud bude funkční strážní služba a výrazná ekologická osvěta. Ani jedno však příliš nefunguje, o strážní službě se snad ani nedá hovořit.

Bohužel neznám vojenský prostor Brdy ani jiné vojenské újezdy, ale dle informací, které mám, jsou všechny z pohledu zachování biodiverzity, přírodně blízké krajiny, obdobně cenné jako Vojenský újezd Libavá. Jsem bytostně přesvědčen, že vyvedení těchto území z „vojenské“ ochrany bude znamenat ztrátu jejich biologických a ekosystémových hodnot. Proto je nezbytná velmi podrobná diskuze a zvážení všech možných způsobů ochrany a zachování těchto hodnot pro další generace. Je to samozřejmě především politikum, zájmy lobbistů, developerů a vládní garnitury. Ta území však skutečně stojí za nejpřísnější možnou územní ochranu. Je potřeba si uvědomit a vzít se vší vážností v potaz, že žádné další již takto málo dotčené územní celky s minimální urbanizací prostě na území ČR nejsou.

Na pozemcích vojenských újezdů hospodaří Vojenské lesy a statky. Je to státní firma, o které se sice příliš nemluví, ale dle mých zkušeností je personál s územími sžitý a dlouhá léta hospodaří v krajině citlivě. Za velmi důležité z hlediska ochrany přírody považuji skutečnost, že výkon práva myslivosti je zde také vykonáván mnohem profesionálněji, než je v tomto státě obvyklé. Nejde o žádnou „lidovou myslivost“ se všemi negativními důsledky a dopady na přírodu. Stavy spárkaté, vysoké zvěře jsou zde udržovány v rozumných kmenových stavech, bez větších škod na porostech. Nezaznamenal jsem žádné hysterické výjevy na adresu predátorů nebo třeba na výskyt bobra či jiných negativně vnímaných druhů.

Než se k jakémukoli kroku ve vztahu k vojenským újezdům přistoupí, měly by být tyto prostory podrobeny vědeckému průzkumu a vyhodnoceny všechny již proběhnuté či probíhající monitoringy. Jenom tyto podklady a podrobné informace mohou vést k nějakému odpovědnému politickému rozhodnutí nebo k zavedení konkrétních nástrojů a programů na zachování těchto jen málo dotčených územních celků.

<!-- document.write('TOPlist'); //-->TOPlist